středa 22. října 2008

Nemohoucnost posledních dní a týdnů

Když jsem psal poslední příspěvek o Trutnově, bylo léto v plné proudu a rapidně se blížil termín mé svatby na přelomu léta a podzimu... Nedělal jsem si pražádné iluze o tom, že se mi podaří napsat jakékoli poznatky dřív, než se ona velká akce odehraje a celý život se konečně jaksepatří ustálí a uklidní, zaběhne do nových kolejí, a já začnu žít příjemně usedlým manželským životem... Svatba se odehrála skutečně ve velice pohodovém duchu a dodnes na ní vzpomínám s potěšením a radostí z toho, kolik známých tváří a kolik přátel mne v tento den přijelo podpořit a podržet. Ještě jednou Vám všem tímto děkuju. Myslím, že v brzké době budu mít i video, takže to společně někde skoukneme nad sklenkou dobrého čehokoli. Nicméně dny jdou dál, V podnájemním bytě který tento víkend dostane nový háv mám již zřízené trvalé bydliště. Místo občanky a řidičáku nosím v peněžence několik cárů ručně popsaného papíru a místo toho abych pracoval, spím denně do jedenácti. Ano, poprvé od návratu z vojny jsem se díky shodě několika velmi nepříjemných a hlavně nepředvídatelných náhod stal nezaměstnaným. Musím připustit, že minimálně pro první týden to bylo velmi výhodné. Neboť to neuvěřitelné množství papírů a úřadů spojených s nutným vyřízením všeho výše uvedeného je opravdu šílenost. Nehledě k tomu, že průměrný občan má všude zhruba týden na zažádání, jinak mu stát hrozí fůrou pokut a podobného utlačování. Upřímně si nedovedu představit, že bych to všechno stíhal při práci s obvyklou pracovní dobou při obvyklých úředních hodinách všech známých úřadů.

Takže se normálně válím doma a stíhám vše potřebné... V plánu mám i návštěvu lékaře a rekonstrukci bytu. Tedy dá se říci, že všechno zlé, je k něčemu dobré. Mám také čas sledovat zprávy a dění okolo sebe. Dnes od rána se upřímně bavím zasedáním poslanecké sněmovny. Můžu říct, že lepší sitcom jsem dlouho neviděl. Nedávno jsem četl charakteristiku sitcomu a myslím, že dění v poslanecké sněmovně na to přesně pasuje. Hrstka výrazných postav s jednoduše vykreslenými charaktery a vztahy, jedno prostředí, a humor založený na situační komice... Od rána se za břicho popadám... Jen u toho nesmím moc myslet na to, že se vlastně pořád nějakým způsobem jedná i o naši budoucnost... Ale co, sám s těmi ksindly nic nenadělám, a když není vůle v celé společnosti, tak se tím budu aspoň bavit...

Bavte se také. Přeji hezký den.