Možností a typů agresivity je mnoho, ovšem tou, která nám nejvíc otravuje život a nutí přemýšlet, je agresivita lidská, která se čas od času objevuje prakticky u každého, ale někteří jedinci jsou jejími nositeli po většinu času svého mrzkého života. Agresivní člověk může být anarchista, komunista, demokrat, otec od rodiny, matka od rodiny, zloděj, podnikatel, politik i ošetřovatelka dojnic. Agresivita podle mne nezávisí ani na společenském postavení, ani na vzdělání, na věku ani na profesi, ba dokonce ani na životní zkušenosti... Sám o sobě jsem si nikdy nemyslel, že bych mohl být agresivní a přesto se občas stane situace, kdy má člověk sto chutí někoho uškrtit, ukopat, zabít, zrušit a nebo na něj poslat mamku. Poslední dobou mi také čím dál víc vadí, když se někdo chová agresivně vůči někomu, kdo o to očividně nestojí, poněvadž je slabší, klidnější, no zkrátka o to nestojí. Začíná mi vadit, když někdo neumí pustit staršího sednout v tramvaji, vadí mi když se starší chová jako magor, když si sedne někomu takřka na klín, aniž by slušně požádal o místo.... Začíná mne iritovat, když si někdo vyskakuje na dívku či ženu. Chladným mne nenechá ani když si někdo, kdo je v přesile dovoluje na jednotlivce. Ale je fakt, že ještě o trošku víc mne v poslední době prudí schopnost davu vše bedlivě sledovat a přitom se tvářit neviditelně a nezúčastněně. Moc bych si přál, s podobnými věcmi se nesetkávat, ale vzhledem k tomu, že tupců kolem sebe máme moc a moc, tak je to přání nereálné. A tím taky tenhle divný článek zakončím. Píšu ho se zlomeným malíčkem. Malíček jsem si zlomil o nácka. Nácek se chtěl prát. Nácek si společně se svými deseti kamarády dovoloval na pět chlapů. Ti chlapi nic nevyprovokovali a vzhledem k tomu, že je znám, tak vím, že jsou to lidi v pohodě. Nácka jsem zahodil přes zábradlí. Vše se odehrálo na hokeji, kam chodím už 8 let a nikdy se nic nedělo. Jeden nácek byl odvezen s těžkým otřesem mozku do nemocnice. Druhý má ruku v sádře. Ostatní utekli a zraněné nechali na místě. Udělal bych to zase. Nikomu z nás se nic nestalo. Až na můj zlomený malíček, který jsem si způsobil někdy během oné agresivní euforie. A pak taky na ten pocit vinny, kterého se neumím zbavit, ačkoli vím, že to bylo dobře.... Jo a abych nezapomenul, pěkně hnusně agresivní dokáže být také hmyz, ještě že už je podzim a jim to chladno nesvědčí, na rozdíl od nácků naštěstí nenosí zimní oblečení...
středa 26. září 2007
O agresivitě a jednom zlomeném malíčku
Nikdy mne nenapadlo se zamyslet nad tím, kolik různých věcí, pohnutek, činností a tak dále nazýváme agresivními či agresivitou. Teď rozjímám společně se svým zlomeným malíčkem tady u Filipova notebooku a napadá mne spousta věcí. Ke zlomenému malíčku se ještě dostanu, ale začnu jinak. Je spousta věcí, které nazýváme agresivními a spousta lidí, o kterých si to myslíme. Je spousta činností, které jsou pro nás agresivní, stejně jako mnoho podnětů, které nás dráždí... Uvedu několik příkladů: Jdu po ulici a pozoruji svět kolem sebe. Projde kolem mne dívka, která je navoněna velice agresivní substancí, jež mi div nevypálí nosní sliznici. Nasnadě je, že potom mám sotva sílu se podívat za nositelkou onoho pachu. Pokud se přece jen otočím, vidím postavu navlečenou do agresivních barev, nejčastěji nepřirozeně růžový úsporný obleček. Raději odvrátím pohled a jdu dál. Ze všech stran na mne útočí agresivní reklamy: Kup si mne, jsem nejlepší... Jak jsi mohl přežít bez našeho pracího prášku? Ty ještě nepřebaluješ své dítě do našich plen? Jak je možné, že jíš obyčejnou stravu, když ta naše instantní nikdy nevytváří hrudky a chutná, jako by ji uvařila tvá babička? Kup si Volvo, je to dobré auto! Bída je levný!.. a tak dále a tak dále. Když je reklama v podobě letáků, ba i různých boardů, dá se to snést a ignorovat, ale když agresivně vstupuje do vaší mysli v podobě zvuků, které slyšíte kamkoli vstoupíte, v podobě barevných tramvají, reklamních agentů, kteří vám zastupují cestu, tak už se jen tak nevyhnete. Agresivní může být i například hudba, či zvuky. Vysoké či nízké tóny můžeme považovat za agresivní, pokud na nás působí ve chvíli, kdy nejsme schopni je ignorovat, nebo utéct jinam. Velice agresivní jsou každý rok například nové kmeny chřipkového viru, standardní očkování na ně nefunguje a klasické léky nezabírají. I jiné nemoci mívají agresivní průběh, se kterým si lékaři nevědí rady... Takový poštovní doručovatel zase často naráží na agresivního nejlepšího přítele člověka, který agresivně střeží páníčkův dům, nedbaje nutnosti pravidelného doručování periodik.
čtvrtek 20. září 2007
Sám si vařím, sám si peru...
O kousek dál, na jiném blogu kamaráda Josefa K. se můžete čas od času dočíst o jeho kulinářských pokusech, včetně jím objevených zaručených receptů. Já jsem se pod babiččinou taktovkou naučil vařit prakticky všechno, na co si vzpomenete již v útlém mládí a kdo někdy něco ochutnal, ten třeba i potvrdí, zda se ty moje blafy dají konzumovat, nebo nikoli. Jisté je, že pokud je komu, tak vařím velmi rád a často. Sám sebe ovšem většinou odbudu specialitami, jako jsou: Čínská polévka Yum Yum, párek na deset způsobů, vejce na deset způsobů, párek s vejci na tři způsoby, toast, utopenec, či nakládaný hermelín někde v knajpě... Prostě mne skutečně nebaví stát hodiny u plotny, jenom abych se sám najedl a pak ještě myl spoustu zapraseného nádobí... Nicméně hlady netrpím a myslím, že ani nikdy moc trpět nebudu, poněvadž nejsem ani trošku líný se najíst.
Jiná činnost obsažená v názvu tohoto článku pro mne byla ale dlouhá léta utrpením. Od jisté doby totiž z mého pronajatého bytu společně s mou dívkou odešla i pračka. Samozřejmě jsem oplakával odchod dívky a absence předmětů, které si po právu odnesla jsem nelitoval. Nicméně po nějakém čase logicky nastala situace, kdy bylo nutné pro nedostatek nositelných svršku vyřešit jejich očistu. Dlouhý čas jsem tak převážel oblečení k přátelům a zpět, jezdil třeba uprostřed týdne s krosnou a v lidech vzbuzoval pocit věčného trampa. Byla to činnost logisticky nejen náročná, ale také ne vždy proveditelná. Drobné a podstatně nejznečištěnější oblečení jsem pral doma v lavoru, jen to mýdlo s jelenem jsem si nikdy nekoupil.... No a v poslední době už jsem toho začal mít natolik plné zuby, že jsem se rozhodl pro čin nevídaný, totiž zakoupit si automatickou pračku. Zhruba tři dny jsem v kuse projížděl katalogy a nabídky všech internetových prodejen, porovnával ceny, zkoumal značky a recenze na ně. Zjišťoval kolik různých schopností a vlastností taková pračka může mít. Zvažoval, zda bude výhodnější plnění vrchní, nebo boční. Jestli je potřeba aby pračka ždímala na 1200 otáček, nebo stačí 1000, zda je lepší buben nerezový, nebo ze speciálního plastu. Propočítával průměrnou spotřebu vody na 5 kilogramů prádla.... Takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho. Každopádně jsem se dostal k velmi zajímavému poznatku, totiž že taková pračka je v internetovém obchodě zpravidla o několik desítek procent levnější, než v obchodě kamenném. Navíc internetové prodejny nabízejí dovoz zdarma a spoustu jiných výhod. Nevýhoda je, že čas onoho závozu nejde úplně přesně ovlivnit a dovolenou jsem si na to brát nejen nemohl, ale ani nechtěl. Takže zbývalo oslovit někoho známého, kdo by ji se mnou v některém skladu některého z oněch internetových obchodů vyzvedl. Tím pádem jsem musel vyloučit všechny obchody z Ostravy, Budějovic, Plzně a podobně, ačkoli byly mnohdy o nějakou tu stokorunu levnější. Nastalo další kalkulování, porovnávání značek... Po tomto několikadenním maratonu jsem se rozhodl pro jednu z nich. Na první pohled bílá krabice s několika tlačítky, na pohled druhý automatická pračka s mnoha funkcemi a skrytými schopnostmi... Stačilo zmáčknout tlačítko koupit a nastavit „vlastní odběr“ a nebylo cesty zpět. Během několika chvil mi z obchodu zavolali, že moje nová hračka bude připravena v pondělí k odběru. A tak jsem odvolal svou hodinu čínštiny, zavolal Blonďákovi, aby mne i s autem čekal na oné adrese, podepsal kupní smlouvu, naložil pračku a s pocitem nově nabitého majetku vyrazil k domovu. Cestou jsem ještě zakoupil další velmi potřebnou věc – Sušák na prádlo. (V Plusu za 200,-) Zapojit celý ten aparát už byla díky návodu hračka, navíc už jsem něco podobného kdysi dělal. Podrobné studium pracích programů mne i dostatečně teoreticky vybavilo pro samotný proces praní. S materiálem určeným k očistě také nebyl sebemenší problém, jen dát pozor, aby se bílé nepomíchalo s barevným, vyloučit nové kusy, aby náhodou neobarvily ty staré. (s tím naštěstí také nebyl příliš velký problém, neboť zase tak velký počet nových věcí nevlastním). Ještě doběhnout do obchodu pro nějaký ten prášek, případně aviváž... Nacpat prádlo do otvoru pro prádlo, nasypat dle návodu potřebné množství prášku do správného šuplíčku. Nastavit správný program. Zmáčknout start... a čekat. Pračka začala vydávat zvuky a já se na ní chodil co pět minut koukat, jestli je všechno v pořádku. Po dvou hodinách mi program skončil, dvířka se otevřela a z vlhkého prádla se linula nádherná vůně Orchidejí... Jasně, jsem z toho doslova vyplácaný, ale považte, kolik mi tato věc ušetří času, stresu a starostí... Právě teď už peru potřetí. Testuji praní bílého prádla a ani se na pračku nechodím dívat, neboť jí již věřím. A na závěr: Je bílá, má 1200 otáček, plní se předem a zbytek je v návodu.
Jiná činnost obsažená v názvu tohoto článku pro mne byla ale dlouhá léta utrpením. Od jisté doby totiž z mého pronajatého bytu společně s mou dívkou odešla i pračka. Samozřejmě jsem oplakával odchod dívky a absence předmětů, které si po právu odnesla jsem nelitoval. Nicméně po nějakém čase logicky nastala situace, kdy bylo nutné pro nedostatek nositelných svršku vyřešit jejich očistu. Dlouhý čas jsem tak převážel oblečení k přátelům a zpět, jezdil třeba uprostřed týdne s krosnou a v lidech vzbuzoval pocit věčného trampa. Byla to činnost logisticky nejen náročná, ale také ne vždy proveditelná. Drobné a podstatně nejznečištěnější oblečení jsem pral doma v lavoru, jen to mýdlo s jelenem jsem si nikdy nekoupil.... No a v poslední době už jsem toho začal mít natolik plné zuby, že jsem se rozhodl pro čin nevídaný, totiž zakoupit si automatickou pračku. Zhruba tři dny jsem v kuse projížděl katalogy a nabídky všech internetových prodejen, porovnával ceny, zkoumal značky a recenze na ně. Zjišťoval kolik různých schopností a vlastností taková pračka může mít. Zvažoval, zda bude výhodnější plnění vrchní, nebo boční. Jestli je potřeba aby pračka ždímala na 1200 otáček, nebo stačí 1000, zda je lepší buben nerezový, nebo ze speciálního plastu. Propočítával průměrnou spotřebu vody na 5 kilogramů prádla.... Takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho. Každopádně jsem se dostal k velmi zajímavému poznatku, totiž že taková pračka je v internetovém obchodě zpravidla o několik desítek procent levnější, než v obchodě kamenném. Navíc internetové prodejny nabízejí dovoz zdarma a spoustu jiných výhod. Nevýhoda je, že čas onoho závozu nejde úplně přesně ovlivnit a dovolenou jsem si na to brát nejen nemohl, ale ani nechtěl. Takže zbývalo oslovit někoho známého, kdo by ji se mnou v některém skladu některého z oněch internetových obchodů vyzvedl. Tím pádem jsem musel vyloučit všechny obchody z Ostravy, Budějovic, Plzně a podobně, ačkoli byly mnohdy o nějakou tu stokorunu levnější. Nastalo další kalkulování, porovnávání značek... Po tomto několikadenním maratonu jsem se rozhodl pro jednu z nich. Na první pohled bílá krabice s několika tlačítky, na pohled druhý automatická pračka s mnoha funkcemi a skrytými schopnostmi... Stačilo zmáčknout tlačítko koupit a nastavit „vlastní odběr“ a nebylo cesty zpět. Během několika chvil mi z obchodu zavolali, že moje nová hračka bude připravena v pondělí k odběru. A tak jsem odvolal svou hodinu čínštiny, zavolal Blonďákovi, aby mne i s autem čekal na oné adrese, podepsal kupní smlouvu, naložil pračku a s pocitem nově nabitého majetku vyrazil k domovu. Cestou jsem ještě zakoupil další velmi potřebnou věc – Sušák na prádlo. (V Plusu za 200,-) Zapojit celý ten aparát už byla díky návodu hračka, navíc už jsem něco podobného kdysi dělal. Podrobné studium pracích programů mne i dostatečně teoreticky vybavilo pro samotný proces praní. S materiálem určeným k očistě také nebyl sebemenší problém, jen dát pozor, aby se bílé nepomíchalo s barevným, vyloučit nové kusy, aby náhodou neobarvily ty staré. (s tím naštěstí také nebyl příliš velký problém, neboť zase tak velký počet nových věcí nevlastním). Ještě doběhnout do obchodu pro nějaký ten prášek, případně aviváž... Nacpat prádlo do otvoru pro prádlo, nasypat dle návodu potřebné množství prášku do správného šuplíčku. Nastavit správný program. Zmáčknout start... a čekat. Pračka začala vydávat zvuky a já se na ní chodil co pět minut koukat, jestli je všechno v pořádku. Po dvou hodinách mi program skončil, dvířka se otevřela a z vlhkého prádla se linula nádherná vůně Orchidejí... Jasně, jsem z toho doslova vyplácaný, ale považte, kolik mi tato věc ušetří času, stresu a starostí... Právě teď už peru potřetí. Testuji praní bílého prádla a ani se na pračku nechodím dívat, neboť jí již věřím. A na závěr: Je bílá, má 1200 otáček, plní se předem a zbytek je v návodu.
Převzato - John Clees Američanům
Já vím, je to blog a já sem cpu něco, co vůbec není moje, ale smiřte se s tím, že čas od času, když nebudu mít dostatek času sil a nálady plodit vlastní bludy a potkám blud cizí, ale podle mne opravdu velmi dobrý, tak ho sem šoupnu. A tenhle mne opravdu velmi pobavil...
Monthy Python's Američanům - John Clees
Oznámení o zrušení nezávislosti (od Johna Cleese - jednoho z členů skupiny Monty Pythons)
Občanům Spojených států amerických se na základě neschopnosti zvolit kompetentního prezidenta, a tudíž neschopnosti vládnout své zemi oznamuje,že se k dnešnímu datu ruší nezávislost USA. Její Veličenstvo královnaAlžběta II. se stává svrchovaným monarchou všech amerických států, území a dalších teritorií. Kromě Utahu, který se jí nelíbí. Váš nový premiér je TonyBlair (pro těch 97,85 procenta z vás, kteří doteď nevěděli, že za hranicemi vašich států jsou další země) a je pověřen jmenováním ministra pro Ameriku bez nutnosti dalších voleb. Kongres a Senát bude rozpuštěn. Příští rok sebude konat všeobecný průzkum, kolik z vás si toho všimlo. Na podporu vašeho začlenění pod britskou korunu vcházejí v platnost následující pravidla:
1. V Oxfordském slovníku angličtiny si vyhledejte slovo 'revocation'(=zrušení, původní název tohoto prohlášení je "Revocation of Independence).Poté si vyhledejte 'aluminium'. Podívejte se na správnou výslovnost těchto slov. Užasnete, jak špatně je vyslovujete. Do slov jako 'favour' a'neighbour' bude vráceno písmeno 'U', které vynecháváte jen z důvodu lenosti. Stejně tak se naučíte psát 'doughnut', aniž byste půlku písmen vynechali. Ukončíte svůj milostný poměr s písmenem 'Z' (to se, víte,vyslovuje 'zet', nikoliv 'zí') a přípona 'ize' bude nahrazena 'ise'. Naučíte se, že přípona 'burgh' se vyslovuje 'burra', viz Edinburgh. Jestliže nezvládnete správnou výslovnost, můžete si spokojeně přejmenovat Pittsburgh na Pittsberg. Všeobecně je zapotřebí, abyste pozvedli svou slovní zásobu na přijatelnou úroveň. Termín 'slovní zásoba' si prosím dohledejte. Používání dvaceti sedmi slov prokládaných doplňkovými zvuky jako 'žejo' a 'é' je nepřípustnou a neefektivní formou komunikace. Termín 'neefektivní' si dohledejte. V pořadu Jerryho Springera nebude žádné vypípávání. Jestliže nejste dost staří, abyste vydrželi sprostá slova,nemáte takové pořady dělat. Až si rozšíříte slovní zásobu, nebudete sprostá slova potřebovat tak často.
2. Neexistuje nic jako 'americká angličtina'. Microsoftu to za vás oznámíme sami. Jejich kontrola pravopisu dozná změn, aby byla schopna zvládnout návrat písmene 'U' a přípony 'ise'.
3. Měli byste se naučit rozlišovat anglické a australské přízvuky. Opravdu to není tak těžké. Anglický přízvuk se neomezuje jen na londýnskou angličtinu, spisovnou a manchesterskou (pečovatelka Daphne v americkém TV seriálu Frasier). Stejně tak se budete muset naučit rozumět regionálním přízvukům - skotské televizní inscenace jako Inspektor Taggart už nebudou titulkované. Když už mluvíme o regionech, musíte si zapamatovat, že neexistuje žádný Devonshire. Toto hrabství se jmenuje 'Devon'. Pokud trváte na jménu Devonshire, všem americkým státům přibude přípona 'shire',například Texasshire, Floridashire, Louisianashire.
4. Hollywood bude čas od času muset obsazovat anglické herce do pozitivních rolí. Hollywood bude muset obsazovat do rolí Angličanů anglické herce. Britské komediální seriály jako Nevychovaní muži nebo Červený trpaslík se nebudou přetáčet s jiným obsazením a zmírněnými vtipy pro přihlouplé americké diváky, kteří nedokáží zvládnout vtipnost občasné politické nekorektnosti.
5. Měli byste se znovu naučit vaši původní hymnu, 'God save the Queen', ale až poté, co zvládnete bod číslo 1. Nechceme, aby vás už v polovině její text zmátl natolik, že byste to vzdali.
6. Měli byste přestat hrát hru, které říkáte 'americký fotbal'. Je jen jeden fotbal. To, čemu říkáte americký fotbal, je dost mizerná hra. Těch 2,15 procenta z vás, kteří zaregistrovali, že existuje svět mimo vaše hranice, si mohli všimnout, že americký fotbal nikdo jiný nehraje. Nebudete ho nadále smět hrát, místo toho budete moci hrát opravdový fotbal. Ze začátku by bylo ideální, kdybyste ho hráli s dívčími týmy, je to těžká hra. Ti nejodvážnější z vás budou moci, za nějaký čas, hrát rugby (které je americkému 'fotbalu'dost podobné, ale nejsou v něm pauzy na odpočinek každých dvacet vteřin a nenosí se v něm kompletní kevlarová brnění jako banda srabů). Doufáme, že vroce 2008 dáme dohromady alespoň jeden tým pro sedmičkové ragby(pozn.překladatele - hraje jen 7 hráčů místo 15 a poločas má 7 minut místo 40). Přestanete hrát baseball. Je nesmyslné, aby nějaká hra měla světový šampionát, když se hraje jen v Americe. Protože jen 2,15 procenta z vás ví, že existuje svět mimo Ameriku, je tato chyba nicméně pochopitelná. Místo baseballu můžete hrát dětskou a dívčí hru 'rounders', což je baseball bez týmového striptýzu, přerostlých rukavic, sběratelských kartiček a hotdogů.
7. Bude zakázáno vlastnit nebo nosit u sebe zbraň. Nebudete smět vlastnit nebo nosit u sebe nic nebezpečnějšího než je škrabka na brambory. Protože nevěříme, že máte dost rozumu na to zvládnout potenciálně nebezpečnou věc,budete muset mít zvláštní povolení, budete-li chtít škrabku na brambory nosit veřejně.
8. Den nezávislosti, 4. červenec, se ruší jako státní svátek. Místo něj se zavádí nový státní svátek, ovšem platný pouze v Anglii. Bude 2. listopadu (den prezidentských voleb v USA) a bude se jmenovat Den nerozhodnosti.
9. Tímto se zakazuje provoz všech amerických automobilů. Jsou to šunky a jeto pro vaše dobro. Až vám ukážeme německá auta, pochopíte, o čem mluvíme.Všechny křižovatky budou přebudovány na kruhové objezdy. S okamžitou platností je nařízeno jezdit vlevo. Stejně tak je okamžitě nařízeno používat metrický systém. Bez použití převodních tabulek. Kruhové objezdy a metrický systém vám pomohou pochopit britský smysl pro humor.
10. Naučíte se dělat opravdové smažené brambory. To, čemu říkáte francouzské hranolky, nejsou pravé smažené brambory. Hranolky nejsou ani francouzské, jsou belgické, i když 97.85 procent z vás (včetně toho, kdo objevil na návštěvě v Evropě hranolky) o Belgii nikdy neslyšelo. To, čemu říkáte smažené brambory, jsou správně brambůrky. Skutečné smažené brambory jsou silné a smažené v tuku. Obvyklým doplňkem ke smaženým bramborům je pivo.
11. Jako symbol pokání se bude do každého čaje uvařeného na území Massachusetts přidávat pět gramů mořské soli, do čaje uvařeného na území města Boston pak dvojnásobek. (odkaz na tzv. "Boston Tea Party", hození lodní zásilky čaje z Británie do moře, kterážto rebelie signalizovala počátek americké války o nezávislost)
12. Tomu studenému, nechutnému čemusi, kterému vytrvale říkáte 'pivo', se ve skutečnosti vůbec neříká pivo, ale ležák. Od 1. listopadu se výraz 'pivo'používá jen pro původní britské hořké pivo, a evropské známé a slavné značky piv budou označovány jako 'ležák'. Kapaliny dříve známé jako 'americké pivo' budou od nynějška označovány jako 'skoro zmrzlá komáří moč', kromě produktů firmy American Budweiser, jejichž výrobky budou označovány jako 'slabá, skoro zmrzlá komáří moč'. Pak bude moci skutečná firma Budweiser (vyrábějící pivo už zhruba 1000 let v Českych Budejovicich, v České republice) prodávat svoje výrobky bez rizika matení zákazníka.
13. Od 10. listopadu se srovnají ceny benzínu (nebo 'paliva', jak můžete ještě do 1. dubna 2008 benzín dál označovat) mezi bývalými Spojenými státy a Spojeným královstvím. Spojené království srovná svoje ceny benzínu na úroveň cen bývalých Spojených států, a bývalé Spojené státy srovnají na oplátku svoje ceny na úroveň původních cen ve Spojeném království (zhruba šest dolarů za americký galon - zvykněte si na to).
14. Naučíte se řešit osobní problémy bez použití zbraní, právníků nebo terapeutů. Skutečnost, že potřebujete tolik právníků a terapeutů, ukazuje na to, že nejste dostatečně dospělí na to, abyste byli nezávislí. Zbraně mohou vlastnit jen dospělí. Jestliže nejste dost dospělí na to, abyste si vyřešili problémy, aniž byste někoho žalovali nebo bez rozhovorů s terapeutem, nejste dost dospělí na to, abyste vlastnili zbraň.
15. Řekněte nám prosím, kdo zabil JFK, leze nám to na mozek.
Monthy Python's Američanům - John Clees
Oznámení o zrušení nezávislosti (od Johna Cleese - jednoho z členů skupiny Monty Pythons)
Občanům Spojených států amerických se na základě neschopnosti zvolit kompetentního prezidenta, a tudíž neschopnosti vládnout své zemi oznamuje,že se k dnešnímu datu ruší nezávislost USA. Její Veličenstvo královnaAlžběta II. se stává svrchovaným monarchou všech amerických států, území a dalších teritorií. Kromě Utahu, který se jí nelíbí. Váš nový premiér je TonyBlair (pro těch 97,85 procenta z vás, kteří doteď nevěděli, že za hranicemi vašich států jsou další země) a je pověřen jmenováním ministra pro Ameriku bez nutnosti dalších voleb. Kongres a Senát bude rozpuštěn. Příští rok sebude konat všeobecný průzkum, kolik z vás si toho všimlo. Na podporu vašeho začlenění pod britskou korunu vcházejí v platnost následující pravidla:
1. V Oxfordském slovníku angličtiny si vyhledejte slovo 'revocation'(=zrušení, původní název tohoto prohlášení je "Revocation of Independence).Poté si vyhledejte 'aluminium'. Podívejte se na správnou výslovnost těchto slov. Užasnete, jak špatně je vyslovujete. Do slov jako 'favour' a'neighbour' bude vráceno písmeno 'U', které vynecháváte jen z důvodu lenosti. Stejně tak se naučíte psát 'doughnut', aniž byste půlku písmen vynechali. Ukončíte svůj milostný poměr s písmenem 'Z' (to se, víte,vyslovuje 'zet', nikoliv 'zí') a přípona 'ize' bude nahrazena 'ise'. Naučíte se, že přípona 'burgh' se vyslovuje 'burra', viz Edinburgh. Jestliže nezvládnete správnou výslovnost, můžete si spokojeně přejmenovat Pittsburgh na Pittsberg. Všeobecně je zapotřebí, abyste pozvedli svou slovní zásobu na přijatelnou úroveň. Termín 'slovní zásoba' si prosím dohledejte. Používání dvaceti sedmi slov prokládaných doplňkovými zvuky jako 'žejo' a 'é' je nepřípustnou a neefektivní formou komunikace. Termín 'neefektivní' si dohledejte. V pořadu Jerryho Springera nebude žádné vypípávání. Jestliže nejste dost staří, abyste vydrželi sprostá slova,nemáte takové pořady dělat. Až si rozšíříte slovní zásobu, nebudete sprostá slova potřebovat tak často.
2. Neexistuje nic jako 'americká angličtina'. Microsoftu to za vás oznámíme sami. Jejich kontrola pravopisu dozná změn, aby byla schopna zvládnout návrat písmene 'U' a přípony 'ise'.
3. Měli byste se naučit rozlišovat anglické a australské přízvuky. Opravdu to není tak těžké. Anglický přízvuk se neomezuje jen na londýnskou angličtinu, spisovnou a manchesterskou (pečovatelka Daphne v americkém TV seriálu Frasier). Stejně tak se budete muset naučit rozumět regionálním přízvukům - skotské televizní inscenace jako Inspektor Taggart už nebudou titulkované. Když už mluvíme o regionech, musíte si zapamatovat, že neexistuje žádný Devonshire. Toto hrabství se jmenuje 'Devon'. Pokud trváte na jménu Devonshire, všem americkým státům přibude přípona 'shire',například Texasshire, Floridashire, Louisianashire.
4. Hollywood bude čas od času muset obsazovat anglické herce do pozitivních rolí. Hollywood bude muset obsazovat do rolí Angličanů anglické herce. Britské komediální seriály jako Nevychovaní muži nebo Červený trpaslík se nebudou přetáčet s jiným obsazením a zmírněnými vtipy pro přihlouplé americké diváky, kteří nedokáží zvládnout vtipnost občasné politické nekorektnosti.
5. Měli byste se znovu naučit vaši původní hymnu, 'God save the Queen', ale až poté, co zvládnete bod číslo 1. Nechceme, aby vás už v polovině její text zmátl natolik, že byste to vzdali.
6. Měli byste přestat hrát hru, které říkáte 'americký fotbal'. Je jen jeden fotbal. To, čemu říkáte americký fotbal, je dost mizerná hra. Těch 2,15 procenta z vás, kteří zaregistrovali, že existuje svět mimo vaše hranice, si mohli všimnout, že americký fotbal nikdo jiný nehraje. Nebudete ho nadále smět hrát, místo toho budete moci hrát opravdový fotbal. Ze začátku by bylo ideální, kdybyste ho hráli s dívčími týmy, je to těžká hra. Ti nejodvážnější z vás budou moci, za nějaký čas, hrát rugby (které je americkému 'fotbalu'dost podobné, ale nejsou v něm pauzy na odpočinek každých dvacet vteřin a nenosí se v něm kompletní kevlarová brnění jako banda srabů). Doufáme, že vroce 2008 dáme dohromady alespoň jeden tým pro sedmičkové ragby(pozn.překladatele - hraje jen 7 hráčů místo 15 a poločas má 7 minut místo 40). Přestanete hrát baseball. Je nesmyslné, aby nějaká hra měla světový šampionát, když se hraje jen v Americe. Protože jen 2,15 procenta z vás ví, že existuje svět mimo Ameriku, je tato chyba nicméně pochopitelná. Místo baseballu můžete hrát dětskou a dívčí hru 'rounders', což je baseball bez týmového striptýzu, přerostlých rukavic, sběratelských kartiček a hotdogů.
7. Bude zakázáno vlastnit nebo nosit u sebe zbraň. Nebudete smět vlastnit nebo nosit u sebe nic nebezpečnějšího než je škrabka na brambory. Protože nevěříme, že máte dost rozumu na to zvládnout potenciálně nebezpečnou věc,budete muset mít zvláštní povolení, budete-li chtít škrabku na brambory nosit veřejně.
8. Den nezávislosti, 4. červenec, se ruší jako státní svátek. Místo něj se zavádí nový státní svátek, ovšem platný pouze v Anglii. Bude 2. listopadu (den prezidentských voleb v USA) a bude se jmenovat Den nerozhodnosti.
9. Tímto se zakazuje provoz všech amerických automobilů. Jsou to šunky a jeto pro vaše dobro. Až vám ukážeme německá auta, pochopíte, o čem mluvíme.Všechny křižovatky budou přebudovány na kruhové objezdy. S okamžitou platností je nařízeno jezdit vlevo. Stejně tak je okamžitě nařízeno používat metrický systém. Bez použití převodních tabulek. Kruhové objezdy a metrický systém vám pomohou pochopit britský smysl pro humor.
10. Naučíte se dělat opravdové smažené brambory. To, čemu říkáte francouzské hranolky, nejsou pravé smažené brambory. Hranolky nejsou ani francouzské, jsou belgické, i když 97.85 procent z vás (včetně toho, kdo objevil na návštěvě v Evropě hranolky) o Belgii nikdy neslyšelo. To, čemu říkáte smažené brambory, jsou správně brambůrky. Skutečné smažené brambory jsou silné a smažené v tuku. Obvyklým doplňkem ke smaženým bramborům je pivo.
11. Jako symbol pokání se bude do každého čaje uvařeného na území Massachusetts přidávat pět gramů mořské soli, do čaje uvařeného na území města Boston pak dvojnásobek. (odkaz na tzv. "Boston Tea Party", hození lodní zásilky čaje z Británie do moře, kterážto rebelie signalizovala počátek americké války o nezávislost)
12. Tomu studenému, nechutnému čemusi, kterému vytrvale říkáte 'pivo', se ve skutečnosti vůbec neříká pivo, ale ležák. Od 1. listopadu se výraz 'pivo'používá jen pro původní britské hořké pivo, a evropské známé a slavné značky piv budou označovány jako 'ležák'. Kapaliny dříve známé jako 'americké pivo' budou od nynějška označovány jako 'skoro zmrzlá komáří moč', kromě produktů firmy American Budweiser, jejichž výrobky budou označovány jako 'slabá, skoro zmrzlá komáří moč'. Pak bude moci skutečná firma Budweiser (vyrábějící pivo už zhruba 1000 let v Českych Budejovicich, v České republice) prodávat svoje výrobky bez rizika matení zákazníka.
13. Od 10. listopadu se srovnají ceny benzínu (nebo 'paliva', jak můžete ještě do 1. dubna 2008 benzín dál označovat) mezi bývalými Spojenými státy a Spojeným královstvím. Spojené království srovná svoje ceny benzínu na úroveň cen bývalých Spojených států, a bývalé Spojené státy srovnají na oplátku svoje ceny na úroveň původních cen ve Spojeném království (zhruba šest dolarů za americký galon - zvykněte si na to).
14. Naučíte se řešit osobní problémy bez použití zbraní, právníků nebo terapeutů. Skutečnost, že potřebujete tolik právníků a terapeutů, ukazuje na to, že nejste dostatečně dospělí na to, abyste byli nezávislí. Zbraně mohou vlastnit jen dospělí. Jestliže nejste dost dospělí na to, abyste si vyřešili problémy, aniž byste někoho žalovali nebo bez rozhovorů s terapeutem, nejste dost dospělí na to, abyste vlastnili zbraň.
15. Řekněte nám prosím, kdo zabil JFK, leze nám to na mozek.
středa 19. září 2007
Tak jsem si založil blog
Je to teď v módě a já mám pořád tendence nějaké ty bludy pouštět do světa. Na expudici, potažmo špunt, se mé niterní pochody zcela nehodí a tak jsem se po vzoru pánů Disparityho a Josefa K (Hospodin a Mongol) rozhodl založit svůj vlastní blog, kam pokud bude jen trochu času, budu přispívat všemožnostmi ze svého poťouchlého života. Už teď mám v rukávu několikero námětů… Jenže času zatím není tolik kolik bych si představoval a tak témata jako: Jak jsem si koupil pračku, Pojednání o Prochorově profesním životě, Mé scénáristické okénko, atd… budou zveřejňována postupně, vždy jak mi to čas, nervy, střízlivost, CK Špunt, počasí,… dovolí. Kdybych psal opravdu velký bludy, tak mi to napište a já si to přečtu. Budu se těšit na vaši návštěvu. A abych nezapomněl, adresa blogu je: http://vzduchie.blogspot.com/
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
